Alexis Milne ve svých performancích a videích kriticky zkoumá potenciál umělce jako politického aktivisty. Pro aktivaci diváka využívá konstrukce alter-ega, prostředky grotesky, parodie, absurdní jazyk, či agresivní modus operandi.
Milneho práce State Weapon (2009) a Safe Riot (2010) vznikly po zkušenostech z anarchistických demonstrací v průběhu londýnského summitu G20 (březen 2009). Autor se zabývá okamžikem, kdy se demonstrace mění ve velkolepý spektákl a v jistém katalyzačním bodě začíná spontánně přebírat charakteristiku hraného představení. Děje se tak na základě obrazů zprostředkovaných médii, kterými je dlouhodobě jitřena kolektivní paměť, a v situaci, která je zvlášť stimulovaná právě přítomností médií.
Milne se zúčastnil i demonstrace proti policejní brutalitě po smrti I. Tomlinsona, který zemřel na následky zranění po napadnutí policejními psy. Ve videoperformance State Weapon (The re-enactment of the manslaughter of Ian Tomlinson) vytvořil a nazkoušel postavu policejního psa. Danou událost přehrál v autentickém prostoru tak, jako ji mohl zažívat pes.
Angažovanost a vzrušení, které mezi účastníky demonstrací graduje, a okamžik, kdy jich pohltí nekontrolovatelné běsnění a pudová agresivita, zkoumá v práci Safe Riot. Video vzniklo s použitím nalezeného materiálu ze zmíněných protestů při summitu G20. Autor tu interaguje s imaginárními postavami zásahové jednotky na snímku, který je promítaný na zeď. V části Ultra Safe Riot používá scény z protestů z roku 1968, či aktuálně z Řecka. Součástí série je živá performance Chamber Music for the Disenfranchised (s Noamom Enbarom).
Mira Keratová