Ilustrace číslo 8

r. 2003, 80 cm x 100 cm,
tempera, sololit
 

<< Předchozí | Další >>

< Jana Besmáková


< Home

Maska

Bílá maska je anonymní lidský obličej. Otvory pro oči, ústa, výstupek nosu, vše je přibližně tam, kde u většiny. Už v těch samotných poměrech je skrytý život. Za očním prostorem, uvnitř masky, se míhají energie vzájemných vztahů podmiňujících zrození a zrozením podmíněných.
Když se skořápka nasadí, tak přiroste. Nositel se jí zároveň stane. Téměř navždy už bude postaráno o jeho výraz. Taková je její moc. Dříve však, než to udělá, měl by se pokusit k ní promluvit. Důležité je věřit, že je svébytnou a ona pak možná upřímně poví, co s ní koho čeká. Nesmí se ale zapomenout, že v její podstatě je i skrývat.
Můj rozhovor s maskou byl velmi krátký. Nejprve řekla: „Reaguj.“ V ten moment jsem ji skoro navlékla. Pak jsem ale na chvíli zaváhala a ona dodala: „Opatrně.“ Přes svou tajemnost byla pravdivá. Nakonec jsem ji přece jen přiložila k hlavě. Každý to musí udělat, jinak se nestane člověkem. Maska si mě přečetla a stvořila ze sebe to, co ke mně náleželo. Teprve z jejích tvarů vyrostla má tvář.
Nejprve vypadala jako luna v úplňku. Vyšla jsem s ní ven a právě v záři toho měsíce se začala měnit. Prostupovala celou mou bytostí a vycházela ze mě ve zmnožené podobě. Světlo, které se z ní linulo, měnilo postupně svůj charakter. Už nebylo odražené, ale vznikalo přímo uvnitř. Nakonec se její podoba ustálila. Měla podobu starého muže s vousy.
Možná jsem až doteď byla mrtvá a napsaný příběh je o zrození. To nejspíš nastane v momentě, kdy se rozhodnu vzít na sebe podobu, kterou schovávám uvnitř. Ještě nevím přesně, jak ta tvář vypadá, a proto ji zřejmě vidím jako bílou masku. Tu cestu jsem už ale zvolila.
Ještě předtím mi však bylo naznačeno alespoň něco. Svit měsíce, informace z nevědomí, mně mají pomoci stvořit sebe. Navíc se mám pravděpodobně přesunout z polohy pasivního pozorovatele jinam, jinak řečeno, reagovat. Skutečně není vyloučené, že lze být v té hladině i aktivní, pouze neodrážet, ale vyzařovat vlastní světlo. To by konečně mohla být i odpověď na otázku, jak pokračovat v započatém, jak dále meditovat. Starý muž je přece jen myslitel.
Nicméně nesmím zapomenout ještě na jednu radu. „Opatrně“ znamená, že cesta má i úskalí.


Jak posuzovat obraz číslo 8

Hlavně anonymně.

<< Předchozí | Další >>

Nahoru | Home | Jana Besmáková